





Polovina devadesátých let a “archeologické” vykopávky (foto archív Ing. Vojtěcha Haluzy)
ZNOVUZROZENÍ UMĚLECKÉ ZAHRADY
Po navrácení bývalého areálu sochařského atelieru a zahrady vyvstala před potomky původního majitele Karla Nováka klasická otázka. Co s tím? Obnova celého sochařského areálu ve stavu zcela zdecimované zahrady, opuštěných zdevastovaných atelierů, pobořené sklady a dílny ve dvorní části byly nad síly restituentů. Zvláště pak, když každý ze šesti potomků sochaře K.Nováka měl na využití jiný názor. Zpočátku celý areál pronajali s tím, že nájemce bude vše postupně rekonstruovat. Katastrofický stav po předání je patrný z přiložené fotodokumentace.
Potvrzené závazky nájemců však zůstaly pouze na papíře a areál sloužil jen jako sběrný dvůr a skládka odpadů stavebních firem. Obnova ateliéru dle smlouvy neprobíhala a splácení nájmů ustalo. Nájemci skončili v likvidaci.
V této době byl právním zástupcem rodiny Novákových JUDr. Tesař, o pomoc v této choulostivé věci osloven Ing. Vojtěch Haluza, jediný vlastník stavební firmy UNISTA HALUZA. Po krátkém jednání byla v roce 1992 uzavřena nájemní smlouva. Vojtěch Haluza se naplno vrhnul do obnovy a rekonstrukce celého areálu, čímž přesvědčil celou větev potomků Karla Nováka o svém dobrém úmyslu vše zrekonstruovat a o tom, že po eventuálním prodeji bude jejich dědictví ve správných rukách. A tak v roce1994 uzavřeli s Ing. Vojtěchem Haluzou a jeho firmou kupní smlouvu a ateliéry Karla Nováka dostaly nového majitele.
Rekonstrukce nemovitosti byla v počátku realizována od projektů (projekční kancelář ATLAS s.r.o.) až po realizaci vlastními pracovníky. Jenomže náročná obnova a uvedení do původního stavu celé zahrady, sochařských děl i zahradní architektury byla nad jejich síly. Po počátečních konzultacích se známými sochaři (např. J. Jelínek, ARCHKASO, K. Hejtmánek), s restaurátory .(Stříška, Ing. Bárta, Svatoš) byl pozván k řešení zahrad i velice znamenitý znalec této problematiky doc. arch. Otakar Kuča, vyučující na AVU a nově na VŠUP Praha. Je autorem úprav Františkánské zahrady, projektu stanice metra Malostranská, rehabilitace Královské a knížecí akropole a řady dalších projektů doma i v zahraničí. Jeho autorita a nadšení, se kterým se vrhnul na řešení zahrady , strhla všechny zúčastněné k mimořádnému úsilí a respektování jeho skvělého arch. plánu. Jeho výsledný návrh je publikován ve studii Krajina. Architektura. Design II 2011, Otakar Kuča.
Profesionální práce kolektivu ak. sochaře J. Jelínka v součinnosti s pracovníky stavební firmy Vojtěcha Haluzy pak garantovala úspěch v této akci. Všemu tomu však předcházelo vyčistění stavebních objektů a celého areálu, odvoz desítek nákladních aut se stavební sutí, likvidace třicetileté popelové skládky z uhelné kotelny, likvidace zbytků vnitřního zařízení, desítek pytlů znehodnocených filmů, mechových zbytků různých figurek, vyčerpání septiku a ostatních pozůstatků po předchozích majitelích. Tyto práce byly prováděny za účasti pamětníků , dcery sochaře K. Nováka, paní Ludmily Novákové a p. E. Kudrny, syna sochaře zde pracujícího a bydlícího v letech 1925-1965 a jeho ženy Miloslavy. Jejich přímo fotografická paměť na umístění původních soch a zápal pro věc byl pro nového majitele hotovým darem vedoucím k záchraně již ztracených děl. V průběhu této první roční etapy došlo k mnoha nálezům hodnotných téměř padesát let ztracených uměleckých děl pocházejících od sochařů z tohoto atelieru. Tyto nálezy zaplnily volnou plochu komunikací a zahrad. Jejich vytřídění a sestavování s cílem jejich obnovy se zdařile ujali pracovníci sochaře J. Jelínka. Restaurování nalezených děl, většinou jen torz doplněných vlastní tvorbou a pak formování s odlitím do umělého kamene (původní receptura Karla Nováka), vedlo k jejich znovuzrození v původním výrazu. Neocenitelným pomocníkem v tomto byl úplný fotografický seznam děl sochařského závodu Karla Nováka pořizovaný jako ceník, který předaly panu Haluzovi paní L. Nováková, dcera sochaře Karla Nováka a paní M. Kudrnová. Pro další účely byl seznam vytříděn doktor Šlieser a digitálně obnoven Borisem Hlaváčkem a jeho reklamní firmou ASA s. r.o.
Díky tomu tak mohly být co nejpřesněji obnoveny sochy vodníka (autor B. Stehlík), lvů, medvědů, váz, fontán, plastik, andělíčků, soch Sv. Čecha, arcibiskupa Bauera a dalších. Nálezy padesát let starých sádrových modelů od různých sochařů, do této doby známé jen z fotografií, které byly téměř nepoškozené díky konzervaci „ popelového úložiště“, se pak po odlití do umělého kamene staly trvalou hodnotou. Tyto rekonstrukce jsou výsledkem práce sochaře J. Jelínka a restaurátorů Stříška a Svatoše. Seznam obnovených restaurovaných děl dnes instalovaných v prostorách areálu je dokladem této tvůrčí spolupráce.
Stejně zodpovědně bylo přistoupeno k obnově a opětovnému vybudování prvků drobné architektury, teras, opěrných zídek, betonových zábradlí, pergol, schodišť, cestiček, altánů, antických sloupů i hlavic kašen v části původní zahrady. Jediným podkladem byla opět vyčerpávající fotodokumentace z té doby. Opětovná dlouhodobá spolupráce pracovníků stavební firmy, sochaře a restaurátorů vedla k téměř dokonalé obnově stavebních úprav zahrad s mimořádnou výstavní výzdobou s původními prvky. Pro tento účel byl nově vybudován vstupní zahradní domek, zcela výrazově shodný s původním dle objevené částečně zachovalé fotodokumentace počítačově dokreslené B. Hlaváčkem a projekčně vypracován dle studie doc. arch. Miroslav Melenou v roce 2006. S tímto dlouhodobým spolupracovníkem, který se podílel na projektu přestavby nedalekého Divadla Na Fidlovačce, realizované stav. firmou Unista Haluza s.r.o., vznikla i zdařilá studie celkové nové výstavby areálu, ale o tom již více v další kapitole..
Snahou současného majitele byla vedle obnovy zahradní architektury i realizace sadové výsadby v zahradní výstavní části areálu. Výsadba stromů, keřů a květin v původním výrazu, sloužící nejen jako výstavní plochy, ale i pro běžné využití. Stejně účelově je dle projektu doc. architekt Otakar Kuči dodržena základní kostra výsadby, kdy původní ovocné stromy hrušní a jabloní byly obnoveny, rovněž tak výsadba keřů a trvalek byla provedena podle tohoto projektu. Pouze alej podél vnitřní komunikace je nově tvořena japonskou mirabelkou.
V současné době je obnova celé výsadby a zahradní úpravy předmětem projektu atelieru TERRA FLORIDA v.o.s. ing.arch. L. Vogelová,ing.Z. Štemberová , který by měl sloužit již pro další využití zahrad v rámci připravovaného projektu zástavbyv části stavebního pozemku.
Rekonstrukce a obnova nemovitostí vlastního sochařského atelieru vč. přístavby z roku 1965 byla realizována podle projektu firmy Atlas s.r.o. a vlastními pracovníky stavební firmy Unista Haluza. Byl zachován původní výraz objektu, pouze dispozičně došlo ke stavebním úpravám vnitřní části pro kancelářské potřeby. Veškerá tato činnost byla už od počátku pod drobnohledem okolí a zcela v duchu „úspěch se nepromíjí“, došlo celé řadě „dobře míněných“ oznámení hořkých plivanců závistivců. Málokdo totiž může pochopit, proč někdo věnuje svůj veškerý čas i peníze na obnovu něčeho, co není výdělečné a slouží nejen pro potěšení vlastní, ale celé veřejnosti. Rekonstrukce a obnova nemovitostí vlastního sochařského atelieru vč. přístavby z roku 1965 provázela řada náročných jednání vyplývajících ze skutečnosti, že tyto nemovitosti byly vedeny jako nouzová stavba s dočasným trváním, původně do roku 1935, posléze původním majitelem prodloužena do roku 1952. Změna majitelů v průběhu jejich užívání, provedená přístavba státním podnikem Krátký film dle stavebního povolení a kolaudace, vč. dalších úprav, které již nebyly vloženy do katastru nemovitostí. Tento právní stav neumožňoval jakoukoli úpravu, zvláště když celá plocha areálu byla v územním plánu vedena jako zeleň. Úpravy a narovnání se zdařilo jen pochopením a pomocí právních oddělení městského úřadu Prahy 2 a magistrátu hl. města Prahy. Výsledkem bylo převedení nouzové stavby do kategorie stavby trvalé, zaknihování v katastru nemovitostí a přidělení čísla popisného a orientačního v roce 2005. Až úplné dokončení a řádné zkolaudování všech prací na obnově areálu dočasně uklidnilo celou situaci, ale nepochopení záměru majitele v dostavbě nové budovy na stavebním pozemku dále setrvává. Už patnáct let se snaží majitel Vojtěch Haluza o změnu územního plánu, aby mohl dokončit dostavby celého areálu a předat je k užívání veřejnosti k trvalému užívání






foto © Kevin V. Ton 2022