(1871 – 1947)
Byl český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Po skončení měšťanky se chtěl stát zahradníkem, avšak jeho otec si přál, aby jeho syn byl krejčí. Tento záměr však jeho otci rozmluvil jeho učitel kreslení Jan Šimek, který rozpoznal jeho mimořádný talent. Vydal se proto studovat sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, kterou absolvoval roku 1898 s mimořádně dobrými výsledky.
S Novákem dále pracoval v roce 1913 na výzdobě Mariánského kostela na Svaté Hoře v Příbrami, a to zvláště na postranních cviklech. Téhož roku se zúčastnil výzdoby vršovické záložny v Praze, kde měl vytvořit ústřední dvojici chlapců na fasádě; také je veden jako autor některých modelů pro hotel Beránek v Náchodě. Pracoval také na domě tiskárny Politika na Václavském náměstí (čp. 835/ II), kde se měl věnovat zejména plastikám dětí v patře. Pravděpodobně byl také autorem portálu (dosud neidentifikovaného) domu továrníka Hesseho v Karlíně. Dále je znám jako autor náhrobků s náboženskou tématikou a dětských portrétů. Roku 1903 se mu narodil syn Vladimír, který později studoval jednak na uměleckoprůmyslové škole v Praze, jednak na akademii výtvarných umění tamtéž, aby nakonec roku 1927 přesídlil jako sochař a filmový výtvarník do Paříže.