Kafka Bohumil

(1878 – 1942)

Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval ve svém rodném městě v letech 1884- 1892. Následně v letech 1892 – 1896 studoval na sochařsko-kamenické škole v Hořicích v Podkrkonoší a od roku 1897 byl zapsán na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Stanislava Suchardy. Studium dokončil v roce 1898 , spolu s K. Novákem, Š. Zálešákem, V. Preissingem a dalšími. Od této doby pak trvá jejich vzájemná spolupráce i velice přátelský vztah ve společenském životě. V letech 1904-1908 žil a pracoval v Paříži poté, co získal Hlávkovo stipendium.

Se svým učitelem Stanislavem Suchardou spolupracoval na pomníku Františka Palackého na Palackého náměstí… Po Suchardově úmrtí v roce 1916 byl jmenován profesorem dekorativního sochařství na Uměleckoprůmyslové škole. V roce 1925 se stal profesorem sochařství na Akademii výtvarných umění. Byl jedním z nejvýznačnějších představitelů symbolizmu v českém sochařství. Vedle své volné tvorby vytvořil mnoho dekorativních prvků fasád, bust a pomníků. Pomník Josefa Mánese v Praze, na předmostí Mánesova mostu, v bronzu, jeho redukce 1: 3 je umístěna v Národní galerii v Praze.

K nejvýznamnějším dílům patří sochy nadživotních velikosti Jana Žižky na Vítkově, sádrový model z roku 1931. První zvětšený model přibližně z roku 1931 byl realizován v sochařském závodu K. Nováka. Na jeho modelování do nadživotní velikosti se podílí celá „chasa“ sochařského závodu K. Nováka. (dobové foto květen 1937, atelier prof. Kafky). Sochu bylo možné odlit do bronzu až po skončení II. Světové války v roce 1646 v Maškově slévárně Karlín. Úplné dokončení a slavnostní odhalení bylo v roce 1950, v den výročí 530.let po vítězství husitů na Vítkově. Další pak je socha generála Milana Rastislava Štefánika s českým lvem pro Bratislavu. První sádrový model je z roku 1934, na zvětšení díla do nadživotní velikosti se opět podílí sochařský závod K. Nováka .( dokladem je dobová fotografie duben 1934 při pracích „chasy“ v atelieru v Praze Bubenči). Bronzovou sochu odlila holešovická slévárna Fr. Anýže a následně byla instalována v roce 1937 v blízkosti Slovenského národního muzea v Bratislavě. Slavnostní odhalení pomníku bylo v roce 1938 při příležitosti 20. výročí vzniku ČSR. Zmenšená kopie ve třetinové velikosti je umístěna před petřínskou hvězdárnou, miniatury v desetinovém měřítku jsou ve sbírkách Národního muzea, či společnosti M. R. Štefánika. Originál sochy v Bratislavě byl postupně zničen, v roce 1940 odstraněna socha českého lva, v roce 1954 i zbývající osamocená socha. Znovu obnovený pomník respektující původní architektonický projekt byl díky iniciativě Nadace M. R. Štefánika slavnostně odhalen v květnu 2009. Podle původní sochy B. Kafky byl vymodelován sedmimetrový model, podle kterého byla odlita bronzová socha.

Nelze opomenout ani jeho bohatou spolupráci s význačnými architekty, arch. Balšánek, arch. Polívka na výzdobě interieru, reliéfy Fauna a Flóry pro Obecní dům 1910, pro arch. Čenského Vinohradské divadlo ozdobil alegorickými postavami, Tragédie, Baletu, Opery, Komedie 1906. Ve spolupráci s arch. Kotěrou se podílí na výzdobě Národního domu v Prostějově 1907.

Je autorem řady plastik na Vyšehradském hřbitově , busta Mikoláše Alše, Madona pastýřská, Anděla smrti nad mrtvou labutí, které jsou ozdobou hrobů význačných českých osobností.