Výtvarní umělci spolupracující s K. Novákem

Budoucí architekt a stavitel, plzeňský rodák, již v začátku své kariéry hojně cestoval. Studoval nejprve u Jana Kotěry, poté odjel pracovat do Budapešti (1892 – 95), Paříže (1895 – 99) a Bruselu.  V těchto metropolích uměleckého kvasu se formoval jeho architektonický rukopis i osobnost, která prý vyzařovala nadhled a světáckost neobvyklou u jeho českých kolegů.

byl sochař české národnosti.

Narodil se 14. února 1879 ve Frenštátě pod Radhoštěm jako sedmý syn svých rodičů. V dětství pracoval na rodinném statku a v hostinci. Už tehdy se projevovaly jeho umělecké sklony. Na pastvě vyřezával dřevěné figurky, modeloval postavičky z hlíny a výborně kreslil. Ve škole však nepatřil – s výjimkou kreslení, zpěvu, krasopisu a tělocviku – mezi nejpilnější žáky.

byl český sochař období secese, naturalismu a realismu, zakladatel moderního českého sochařství.

Nejprve studoval v letech 1885–1889 v Reynierově kreslířské škole. Když napoprvé nesložil zkoušky na Uměleckoprůmyslovou školu, obával se dalších zklamání. Proto v letech 1889–1891 studoval sochařství soukromě u Tomáše Seidana a Bohuslava Schnircha. Stylově byl ovlivněn zprvu Josefem Václavem Myslbekem, dále secesí a Augustem Rodinem, s nímž se v Praze roku 1902 setkal. Přátelil se se Stanislavem SuchardouFrantiškem Bílkem a Quido Kociánem.

byl český sochařřezbářmedailérprofesor na UMPRUM a AVU.

Učil se na odborné rytecké škole v Jablonci nad Nisou. V roce 1901 absolvoval medailérskou školu vídeňské Akademie u prof. Josefa Tautenhayna. V letech 1902 až 1904pokračoval ve studiu na AVU v Praze pod vedením J. V. Myslbeka. Své výtvarné vzdělání pak završil v Paříži, kde byl žákem Alexandre Charpentiera.

Novákův spolužák ze speciálky profesora Kloučka na uměleckoprůmyslové škole z let 1904 – 1906 pokračoval také v Novákových stopách do Myslbekovy speciálky na akademii v letech 1906 – 1909.  Samostatně příliš neprorazil, nicméně objevuje se jako spoluautor dekorativních plastik na veřejných budovách v Praze.

Plzeňský rodák se prosadil jako sochař a štukatér v Praze, kde si roku 1913 zařídil závod dekorativního sochařství. Mezi jeho nejslavnější díla patří spolupráce s Ant. Márou na Sakařově škole v Karlíně, kde se setkal také s K. Novákem. Spolu s Novákovým hlavním pomocníkem p. Zítkem je Štrunc veden jako dohled při realizaci Novákových modelů pro Smetanovu síň Obecního domu; krom dohledu měl být pověřen i finální úpravou těchto děl. Před rokem 1909 se podílel na dekoraci prostor Nádraží Františka Josefa, zejména na velkých figurách v průčelí budovy, které prováděl podle Šalounových modelů. S p. Zítkem se podílel na provedení velkolepého reliéfu na domě dr. Brzoráda v Nymburce roku 1910.

byl český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství.

Po skončení měšťanky se chtěl stát zahradníkem, avšak jeho otec si přál, aby jeho syn byl krejčí. Tento záměr však jeho otci rozmluvil jeho učitel kreslení Jan Šimek, který rozpoznal jeho mimořádný talent. Vydal se proto studovat sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, kterou absolvoval roku 1898 s mimořádně dobrými výsledky.

Pražský rodák,35 v letech 1898 – 1904 studoval tamtéž uměleckoprůmyslovou školu, kde se mohl ještě setkat s Novákem, těsně před jeho absolutoriem.

byl český sochař a restaurátor.

Čeněk Vosmík se vyučil kolářem v dílně svého otce v Humpolci. Pak odešel do Prahy, kde ve zlatnické škole získal základy modelování. Zajímalo ho sochařství a proto odjel do Vídně, kde pracoval nejprve jako pomocník v kamenosochařské dílně Victora Oscara Tilgnera a pak u Antonína P. Wagnera.

Waigant proslul především jak spolupracovník J. Kotěry. Začínal jako sochař a malíř, studoval na uměleckoprůmyslové škole u Suchardy a Maška. Posléze vstoupil do Kotěrova atelieru a byl přijat i do jeho speciálky. U prof. Suchardy se pravděpodobně seznámil s Novákem, pro kterého pak opakovaně pracoval. V roce 1907 se spolu s celým kolektivem Novákovy dílny podílel na slavobráně pro návštěvu císaře Františka Josefa v Praze. Roku 1908 taktéž s mnoha ostatními z firmy participoval na výzdobě pavilonů Výstavy obchodní a živnostenské komory, včetně restaurace U slona.