Myslbek Josef Václav (1848 – 1922)

Narodil se na pražském Novém Městě čp. 693[4], v rodině malíře pokojů Václava Myslbeka (1813 - 1887) a manželky Antonie, rozené Adamcové (1819 - 1900). V začátcích své umělecké dráhy se učil v letech 1864–1866 v dílně Tomáše Seidana a po návratu Václava Levého z Říma pracoval v jeho ateliéru. Po smrti V. Levého roku 1870 odešel studovat malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, která tehdy neměla sochařské oddělení. Založil je teprve on.

Zvlášť intenzívní byla Myslbekova spolupráce s významným novorenesančnímarchitektem Antonínem Wiehlem, se kterým realizoval kromě hrobky rodiny Daubkovy v Litni i další návrhy pomníkůnáhrobků a pamětních desek[13]Pomník Jana Žižky v Čáslavi, pamětní desky Jindřicha Fügnera a Jana Evangelisty Purkyně v Praze a návrhy pomníků v Bělehradě a Miláně.[14] Myslbek s Wiehlem spolupracoval také na výzdobě navrhovaných nájemních domů. Oba umělci pro svou spolupráci používali v korespondenci mezi sebou s nadsázkou názvu Wiehl Mýsa comp Později po ukončení aktivní spolupráce se titulovali a podepisovali jako "tvůj bývalý Hofbildhauer" a "tvůj bývalý Hofarchitekt".[15] Pří stavbě Městské spořitelny pražská v Rytířské ulici v letech 1891–1894, Myslbek vykonával dozor na prací svých žáků Fr. Hoška, St. Suchardy a G. Zoula jako ředitel c. a k. uměleckoprůmyslové školy.[16] Jeho sochařskou tvorbu lze rozdělit na idealizovanou (báje, z historie vycházející tvorba) a realistickou (tzv. monumentální realismus). V realismu uplatňuje zásady klasické harmonie („Kardinál Bedřich Schwarzenberg“, „Humanita“ či „Oddanost“). Vrcholem Myslbekovy monumentálně realistické tvorby je pak jezdecká socha sv. Václava, umístěná na pražském Václavském náměstí. Na tomto díle pracoval přes třicet let. Nezůstával jen u tvorby monumentálních děl, nezanedbatelnou součástí jeho díla je činnost portrétistická, návrhy náhrobků a reliéfy, včetně medailí. Je autorem sochařských portrétů mnoha významných osobností 19. století, např. Františka Palackého na průčelí domu v Palackého ulici v Praze, kde Fr. Palacký žil a zemřel, Františka Ladislava RiegraVojtěcha Lanny (v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze)

Číst 533 krát Naposledy změněno neděle, 13 srpen 2017 20:40