Jako zaměstnanec Novákovy firmy se již v roce 1902, tedy pouhý rok po započetí studia, podílel na výzdobě interiéru Pražské úvěrní banky (nanášené stropy). Výstava obchodní a živnostenské komory (1908) představovala pro Nováka velkou zakázku, na níž krom jiných participoval také Babka, a to především prováděním reliéfů podle Hergesela a spoluprací na proslavené restauraci U slona. Objednávka výzdoby interiéru nádraží Františka Josefa (do 1909) zaměstnala celou řadu Novákových pomocníku, mezi nimi také Babku, který byl pověřen jednak zhotovením četných modelů v ateliéru, jednak větším úkolem provést figury u schodiště dle Šalounova návrhu. Spolu s dalšími se účastnil taktéž vnitřní výzdoby refektáře v klášteře augustiniánů v Brně (1910), kde se Novák zabýval především bohatým stropem a několika bustami; jeho „chasa“ pak mohla být i k ruce J. V. Pekárkovi, který tamtéž navrhl rozměrný reliéf s Apoteózou sv. Augustina. Poslední Babkova spolupráce s Novákem proběhla do roku 1911, jednalo se o práce na Obecním domě. Babka přispěl prací na fasádě, zejména se podílel na provedení maskaronů nad okny.