Výtvarní umělci spolupracující s K. Novákem

Pražský rodák Babka studoval na zdejší uměleckoprůmyslové škole v letech 1901 – 1907 ve speciálce St. Suchardy. Už za studia byl Babka u Nováka zaměstnán. Poslední spolupráce s Novákem proběhla v roce 1911, od roku 1912 byl Babka činný v Moskvě. Jako člen české družiny realizoval za prvé světové války ve spolupráci s arch. V. Kvasničkou mnoho pomníků. Poválce se navrátil do Prahy a od roku 1922 pracoval jako konzervátor Památníku osvobození, přičemž dále vytvářel četné pomníky, plakety a portréty účastníků zahraničního odboje.

Úspěšný sochař začínal jako asistent nejen u Nováka, ale pomáhal s realizacemi i Novákovu někdejšímu společníku J. V. Pekárkovi. Mezi lety 1911 a 1931 důkladně procestoval Německo a Itálii. 

Architekt a stavitel Matěj Blecha, se kterým Novák nejednou spolupracoval, se narodil roku 1861 ve Štítarech u Kolína a zemřel roku 1919 v Praze a je pohřben na Olšanském hřbitově.  Byl bratrem Aloise a Josefa st. Blechy. V letech 1879 – 81 studoval nejprve na české technice v Praze, poté na vídeňské technické univerzitě a taktéž na tamní Akademii. Absolvoval také uměleckoprůmyslová studia v Darmstadtu. Ve Vídni také působil jako stavitel.

Narodil se ve Volavci 27. 3. 1877 v rodině malých zemědělců pod Kozákovem, v kraji nalezišť drahých kamenů i legend o jejich pohádkovém bohatství.

Původní profesí Karla Dvořáka bylo cizelérství, kterému se vyučil, pak navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu (ovlivnil ho zejména Josef Drahoňovský) a posléze Akademii výtvarných umění. Školení v Myslbekově dílně (1913) přerušila 1. světová válka, a tak pražskou akademii dokončil až v letech 191719 u prof. Štursy. Od roku 1928 byl profesorem Státní uměleckoprůmyslové školy v Praze.

Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem jako čtvrtý z pěti dětí české židovské rodině Karla a Emilie Gutfreundových. Během 1903-1906 studoval na Škole výtvarných umění v Bechyni (keramický ateliér). V letech 1905-1909 docházel na Umělecko-průmyslovou školu v Praze. V roce 1909Gutfreund zaujal Antoine Bourdelle u příležitosti jeho výstavy v Praze uspořádané SVU Mánes. V listopadu přijel do Paříže, kde se zapsal do Bourdellových kurzů sochařství na akademii Grande Chaumiere. Seznámil se s Augustem Rodinem, zajímal se o středověké umění. Bourdellův ateliér opustil v roce 1910. Cestoval do AnglieBelgieNizozemska a vrátil se do Prahy.

Vyučený štukatér, pozdější medailér a sochař docházel v letech 1891 – 93 na kurzy modelování pořádané pražskou uměleckoprůmyslovou školou. Později založil vlastní sochařsko – štukatérský podnik v Olomouci.

Justich se narodil pravděpodobně roku 1877, žádná podrobnější data k jeho narození ani úmrtí však nejsou známa. Studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a na Akademii ve Vídni pod vedením profesora Fridricha Ohmanna. Patřil k prvním představitelům architektonické secese v Čechách. Pro pražskou Výstavu architektury a inženýrství nejen nakreslil sérii elegantních secesních pohlednic, ale především roku 1898 postavil pavilon pro Maroldovo panorama. Pavilon byl později zbořen a přestavěn. Po roce 1900 projektoval mnohá domovní průčelí, většinou spojená motivem zoomorfní secese.

Strana 1 z 4